Interzen 2004

Sláva vítězům a veškerá čest a díky všem účastníkům v soutěži Interzen, jejíž výsledky zveřejnil tuto středu Vilém Málek. Jelikož jsem byl jeden z porotců, tak bych se s vámi rád podělil o své postupy a pocity.

Strategie

Ponejprv uvažme několika průchodovou metodickou strategii, podle které jsem postupoval:

  1. Hrubé vyřazení nejhorších: V prvním průchodu jsem si velmi zběžně prohlédl a sporadicky „proklikal“ všechny přihlášené weby. Vyřadil jsem:

    • Weby, u nichž jsem nedokázal rozpoznat účel.
    • Barevně nepříjemné a graficky na můj vkus „kýčovité“ weby.
    • Weby bez seriózního kontaktu.
    • Weby s nevhodným nebo nepřesvědčivým textem.
  2. Rozdělení do skupin: Weby proniknuvší prvním průchodem (zůstala jich větší polovina) jsem rozdělil do tří skupin:

    • Komerční
    • Komerční, zabývající se webdesignem
    • Nekomerční
  3. Výběr první trojice: Ve třetím průchodu jsem vybral z každé skupiny nejlepší web podle následujících pěti kritérií (setříděno podle priorit). Tři vybrané weby jsem nechal projít do finále.

    1. Kvalita a přesvědčivost textů vzhledem k zaměření webu.
    2. Přehlednost navigace, použitelnost webu.
    3. Grafická čistota, originalita, estetická působnost.
    4. Přehlednost a použitelnost s vypnutými kaskádovými styly.
    5. Standardní provázání stránek prvkem link, alternativní formáty, kvalita HTML kódu a další detaily.
  4. Výběr druhé trojice: Čtvrtý průchod pro mě byl nejsložitější a mám-li se přiznat, měl jsem zde sto chutí svou metodiku změnit. Dal jsem si za úkol vybrat z každé skupiny stanovené v druhém průchodu druhý nejlepší web podle stejných kritérií z třetího průchodu. U komerčních i nekomerčních webů to šlo hladce, na problém jsem narazil u skupiny webdesignerských firem, ke kterým jsem se snažil přistupovat pohledem podnikatele s otázkou: „Proč bych si měl nechat dělat stránky právě od vás?“. Málokde jsem bych schopen na ni odpovědět. Nakonec jsem se vyhnul výběru z vyrovnaného pořadí tím, že jsem druhou pozici přenechal webu nekomerčnímu.

  5. Finální seřazení: V posledním průchodu jsem šest favorizovaných webů seřadil podle již zmíněných kritérií do finálního pořadí. Na úplný závěr jsem ještě jednou zrychleně prošel všechny weby přihlášené do soutěže, jestli jsem snad nějaký nepřehlédl.

Výsledné hodnocení

  1. http://www.ilist.cz/ (Jan Tichý) — Skvělá tříúrovňová navigace, grafika podřízená informaci a vzorovné vzájemné provázání dokumentů prvkem link. Tento web bych dával jako vzor informačních webů.
  2. http://www.ovx.cz/ (Michal Čížek, Lukáš Žitník, Dalibor Pelka) — Velice netradiční přístup, neotřelé texty a výborně uchopené reference.
  3. http://www.yamahaskola.cz/brno/ (Martin Pešout, Jiří Císař) — Až svůdné texty – mít malé děti, neváhám a jdu tam. Web vyvolává velmi pozitivní emoce.
  4. http://projekty.gymnazium-kadan.cz/venustransit/ (Jan Lenčo, Jan Losenický) — Obsah na odborné úrovni, dokonce v anglické mutaci, a souběžné zachování tváře mladých lidí, vědců.
  5. http://www.aquatab.net/ (Jiří Plíštil) — Chvíli jsem uvažoval, že začnu chovat rybičky.
  6. http://www.gvp.cz/ (Jan Kučera, Petr Urbančík) — Neviděl jsem zatím lepší stránky střední školy, resp. gymnázia.

Poznámky, pocity

  • Všechny weby jsem procházel svým oblíbeným prohlížečem Opera 7.54, tedy v jeho nejaktuálnější verzi ke dni vyhlášení soutěže.
  • U většiny webdesignerských komerčních webů mě překvapila přílišná suchost textů a občasné prohřešky proti použitelnosti (např. z navigace není zřejmé, kde právě jsem). Také vzájemné provázání stránek prvkem link, nebo prohlášení o přístupnosti jsou zatím spíše výjimkou, než pravidlem. Právě tyto nejmenší detaily mohly rozhodnout.
  • Možná si kladete otázku, proč jsem weby dělil do skupin. Přiznávám se: Každé skupině jsem měřil jiným metrem. U každé mám totiž, jako běžný uživatel i jako člen poroty, jiná očekávání.
  • V diskusích kolem soutěže vyšlo napovrch, že web na mém čtvrtém místě byl graficky výrazně inspirován webem Library of Congress. Kdybych toto věděl, do svých výsledků bych web nezahrnoval. Stejně jsem musel naložit i s jinak výborným webem Fit Studio Eden, bohužel nezdravě vzhledově inspirovaným u Symbio Digital.

Související

Komentáře

1. Petr – 18. prosince 2004, 20:52

Stejně jsem musel naložit i s jinak výborném webem Fit Studio Eden, bohužel nezdravě vzhledově inspirovaným u Symbio Digital.

To u toho webu venustransit chápu, měl stejnou barvenou paletu. Ale u tohoto – ten snad má podobné jen ty čtverce, jinak je všechno jiné. Já bych se koukal jen na kod, pokud je zcela jiný, nemělo by se říci, že je web okopírovaný. To je imho případ právě pro softwarové patenty. Tímto tempem by za chvíli se žalovali majitelé webů jen za to, že oba mají hlavní menu v levém sloupci a kdo ho použil první. ;-)

2. Ondřej Pohorský – 19. prosince 2004, 09:17

ad [1]: Myslím, že v tomto případě se skutečně jedná o „nezdravou inspiraci“ a proto se nemá smysl odvolávat na všechny weby, jež mají stejnou strukturu, protože u té v případě FIT STUDIA EDEN nekončí. Bohužel celkový dojem z obou webů je graficky shodný a je na první pohled zřejmé, že autoři dělali design s „otevřeným“ Symbiem v druhém okně. Bohužel s Vámi tedy nemůžu souhlasit, výtvor FIT STUDIA EDEN je za pomyslnou hranicí inspirace a já bych jej bez váhání označil za RIPP.

3. MiradiX – 19. prosince 2004, 10:33

ad [1]: Řekl bych, že inspirace je zřejmá, alespoň co se týče headeru. Naštěstí zbytek stránky není graficky doladěný do té míry, aby byla podobnost zřejmá.

4. Václav Mach – 27. ledna 2005, 11:02

Nemá někdo informace o podobných, případně reprezentativnějších soutěžích v zahraničí? (mohlo by to být zajímavé čtení).

5. Martin Chalupský – 31. března 2005, 14:26

Zdravím, je mi líto, že jsem na tyto příspěvky narazil až dnes, tak dlouho po jejich přidání, ale i tak citím určité nutkání k celé věci se jako spoluautor webu Fit Studia Eden vyjádřit. Je pravdou, ze určitá inspirace pro tento web byla a je pravdou i to, že jsme ji našli na webu Symbio Digital.

Už ale není pravdou, že by se jednalo o „nějaký RIPP“. Celý web vznikal podle potřeb jeho budoucího majitele a „převzat“ (chcete-li) byl pouze header – tlustý rámeček kolem fotografie s nápisem. Zbytek stránky, totiž trojsloupcový plovoucí layout, jsem již viděl na velmi mnoha stránkách – pochybuji, že tuto část by někdo celkem vážně označil za „okopírovanou“.

Nic naplat, chceme-li vytvořit pohodový, klidný dojem, sladěný například s jógou, masáží a dalšími „službami“, které Eden poskytuje, těžko toho docílíme použitím schématu červená-černá-žlutá. Námi vybrané barvy jsou sice podobně jemné jako u Symbia, ale tím podobnost končí. Ujišťuji všechny zastánce okopírování, že za tímhle webem je mnoho hodin návrhů, překreslování, ladění a konzultací. Názor poroty však respektuji a děkuji za poznámku o „jinak výborném webu“. Příště se polepšíme.

A ještě vzkaz Ondřeji Pohorskému – nehledě na Váš názor na Eden, chválím Váš web, to se mi líbilo!

Pozn. JB.: Komentář byl upraven.

Váš komentář

K článku nelze připojit komentář, Mraveniště bylo zakonzerováno.


Copyright © Jan Bien.
W3C XHTML 1.0  | W3C CSS 2  | UAW adaptive  | Geo URL  | RDF RSS